Akutní léčba (léčba ataky)
Akutní ataka (relaps) je definovaná jako nové nebo znovu se objevující příznaky trvající alespoň 24 hodin, a to v nepřítomnosti horečky nebo infekce. Její léčba spočívá v podání kortikosteroidů, žilně nebo orálně.
"Roztroušená skleróza je chronické onemocnění postihující centrální nervový systém. Neléčené onemocnění způsobuje v průběhu 10–20 let závažnou invaliditu u většiny pacientů. Díky včas nasazené moderní léčbě je možno průběh nemoci u velké části pacientů podstatně ovlivnit. Nemoc zasahuje do různých oblastí života pacienta a správná pomoc tedy vyžaduje spolupráci nejen lékařů, ale celé řady dalších odborníků," píše na úvod svého článku lékařka Dana Horáková z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
VíceV této sekci naleznete odborné informace o autoimunitním onemocnění zvaném roztroušená skleróza mozkomíšní. Články představují souhrn aktuálních poznatků o nemoci, její diagnostice, příčinách, příznacích a moderní medikamentózní i rehabilitační léčbě.
Jako základní příručku o roztroušené skleróze doporučujeme knihu Roztroušená skleróza v praxi z pera přední neuroložky prof. Evy Havrdové a kolektivu autorů, vydané v nakladatelství Galén v roce 2015. Využijí ji zejména pracovníci MS center pro léčbu roztroušené sklerózy, zdravotníci, sestry či ošetřovatelé pečující o nemocné s roztroušenou sklerózou. Publikace slouží jako základ vzdělávacího programu pro specializované RS sestry.
Akutní ataka (relaps) je definovaná jako nové nebo znovu se objevující příznaky trvající alespoň 24 hodin, a to v nepřítomnosti horečky nebo infekce. Její léčba spočívá v podání kortikosteroidů, žilně nebo orálně.
V současné době (v ČR od r. 2009) je možné zahájit dlouhodobou imunomodulační léčbu již po první klinické atace podezřelé z roztroušené sklerózy, pokud byla zaléčena kortikoidy.
Základním pilířem v dlouhodobé léčbě roztroušené sklerózy jsou u nás od 90. let tzv. léky modifikující přirozený průběh choroby (disease-modifying drugs – DMD), a to interferony beta (INF-beta) a glatiramer acetát (GA).
Všechny imunomodulační preparáty mají především protizánětlivý účinek. Jejich schopnost ovlivnit přirozený průběh nemoci se tedy týká pouze počátečních stadií choroby. V době přechodu nemoci do fáze sekundární progrese ztrácejí tyto léky svou účinnost.
U části nemocných se předpokládá účast patogenních protilátek na patogenetickém procesu u roztroušené sklerózy. Logickou cestou léčby je proto likvidace buněk, které mají potenciál vyzrát v buňky vytvářející protilátky (plasmocyty).
Příznaky nemoci ovlivňujeme v každém stádiu nemoci, pokud pacienta obtěžují. Je však třeba rozumně zvážit množství užívaných léků, aby jejich účinky nešly proti sobě, nemocného nezatížily a nezhoršily jeho kvalitu života.
Roztroušená skleróza může být spojena s různými neurologickými symptomy v závislosti na lokalizaci zánětlivého postižení v centrálním nervovém systému (CNS).
Součástí komplexní léčby roztroušené sklerózy (RS) by měla být i komplexní neurorehabilitace. Rehabilitační léčba má být v ideálním případě zajištěna multidisciplinárním týmem tvořeným odborníky různých specializací.
Jedná se o takzvané metody cvičení na neurofyziologickém (NF) podkladě.
Vhodná rehabilitační léčba a kondiční pohybový program by měl být zahájen co nejdříve, aby se předešlo porušení motorické funkce nedostatkem pohybu nebo procesem choroby.